Mgr.Lucie Poláková
01.01.2015 00:00
Od dětství žiju propojena s přírodou a jejími energiemi. Vyrostla jsem na hájovně v naprosté samotě, kde jsem se naučila v tichosti přijímat rytmy života, respektovat moudrost Matky Země a naslouchat svému srdci. Přirozeně jsem vnímala auru kolem všeho živého a naslouchala zvířatům. Časem se přidaly velmi silné duchovní a mystické prožitky, kterým jsem tak docela nerozuměla a měla jsem dojem, že s nimi nepatřím do tohoto světa a měla bych odejít do kláštera. S babičkou jsme chodily každý týden na mši a já se začala připravovat na duchovní povolání, které mi však nakonec rodiče nepovolili. V 15-ti letech mi pak tyto prožitky pomohli vysvětlit manželé Tomášovi, na jejichž přednášky jsem jezdila od 13-ti let s mou tetou - léčitelkou do Prahy. K nejčastějším prožitkům tehdy patřily zážitky spojené s čakrami, vize andělů a božských bytostí, jasnovidnost a prožitky nekonečného času a prostoru. Mé srdce se rozhořelo spalující božskou láskou, která stravovala také mé tělo a mystický oheň mne vytrhával do extází, při nichž se z mého ega stávalo maličké zrníčko prachu. Tehdy jsem nastoupila cestu bhaktijógy, odevzdávání se Božské Lásce, kterou žiju dosud.
———
Zpět